Studený vrch v Brdech včera dostál svému jménu, už cesta k němu v prudce klesající teplotě, sněhu a ledu byla zážitek. Promrzlými prsty odemknout zámky na dvěřích rozhledny se zpočátku zdálo nepřekonatelné a bohužel to nebyl poslední problém. Když jsme nakonec dorazili na ochoz rozhledny, tak v ostrém větru (-11 stupňů) najednou bylo neřešitelné, jak zapálit světlicový kompakt. Připravené doma funkční zapalovače selhaly, krabičku zápalek jsme téměř vyškrtali, ale nakonec se povedlo a měli jsme velkou radost, že se signál povedlo předat následujícím čertům na vrcholech u Milína a Hodětic, jak nám bylo mobilem potvrzeno. My jsme dobře přijali signál z Knihova a také viděli další ze Lhotky, Krušné Hory, možná i Stradonic. Oproti loňsku jsme neviděli signál z Pepře u Jílového. Na tři promrzlé čerty svítil dorůstající Měsíc a skrz mraky se díval i Orion.
Byli jsme šťastní, že se podařilo překonat skoro neřešitelné problémy a signál předat, k tomu nám jistě pomohli naši keltští předci, se kterými se tento večer propojujeme.
Zdravíme všechny čerty a už se těšíme na Keltský telegraf 2014.
Jasný signál přejí čerti Laďka a Jarda (a Pavlík) ze Studeného vrchu