Zpráva Křečhoř 2013

Přátelé, nikdy jsem nechápala, proč naše babka Emilka nic nevyhazovala. Všechno se prý může hodit.Jednou dmítla vyhodit kýbl, protože byl dobrý, akorát neměl dno…. Na letošním telegrafu jsem to konečně pochopila. Na kopci Křečhoř byl takový vítr, že nebylo možné zapálit ani žbibek šnůry na římské svíci. Nikde nebyl strom,stromeček ani roští, za které by se dalo schovat. Tak jsme riskli zapálit rachejtli v autě, ale ani po této akci se nedařilo. Vítr srážel střely mocnou silou k zemi. A v ten moment mi došlo! Kdybych měla kýbl bez dna, ochránil by alespoň trochu plamínek a barevné petardy by lítaly. Jediné, co večer na kopci lítalo, byly naše čepice a měla jsem dojem, kdybych roztáhla ruce, že poletím taky. Ale to nevadí. Ti kdož měli naštěstí závětří na stanovištích Podveky, Žandov, Vysoká a po nás Oškobrh a další stanoviště asi u Nymburka, tak ti nám vynahradili naši smůlu, protože jsme je viděli dobře. Proto příští rok hrrr na kopec a kýbl sebou.
Čerti z C4 Křečhoř

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *